Jan Kaplicer Janowi z Rosenberka: o wěcech hospodářských a pouti paní Anny Hlohowské, choti páně; zpráwy o poselstwí Zajícowě w Praze. Orig. Fam. Rosenberg 2.

(F.Palacký - Archiv Český)

W Miličíně. 1465, 4. Octobr.

Urozený pane, pane milostiwý! Modlitbu swú ustawičnú napřed wzkazuji WMti. O Kunšowi Widlákowi, jakož WMt píše, hned sem jej obeslal, a za toť mám, žeť on to objedná, aby nesnáze nebylo o několiko dní. Takéť mi Řehoř Klaric píše, že Jarohněw z Kúta řekl WMti 11/2c kop neb IIc kop pójčiti, a že jest s ním na tom zuostal, aby mně sem dal wěděti. I slal jsem k Jarohněwowi na Kút, ale ještě nebyl z Prahy přijel. Ještěť jej obešli a cožťkoli na něm zwiem, nezmeškámť WMti dáti wěděti. A newieli WMt, ale rač wěděti, žeť jesti súd zemský osazen a súdie. Pan Zajiec súditi nechtěl a odjel, a rozličné řeči jdú nestatečné. A wšakž sě proto lidé zde w kraji na péči mají; ač nezřetedlně, wětčie diel poselstwie páně Zajiecowo pochwalují zemané, ale doma toliko; než w Praze wawa (sic), ale každý Amen řieká. Wčera Rús z Prahy jeda, zde sě stawowal a jedl u Jóny. Poslal po mě a mluwit se mnú; když, dá-li buoh k WMti přijedu, tomu WMt porozumie. Slyšel sem zde několik hlasów, že by zástawy dobré paměti Koňatowy WMti zasě darmo měly přijíti; ztazowal sem se toho na něm, nemohl sem nic jistě porozuměti, než tak mi jest rčeno, že kšaft ještě otewřen nenie. Slyším také, že paní JMt putuje; zdařiž milý buoh! Bych tam byl, nelze by bylo, než s JMtí putowati. Tuším wždy, že by ta pút bohdá nadarmo nebyla, neb by JMt w tom uslyšána byla, aby bříška přibylo, aneb já, aby mi mého ubylo. WMti welmi děkuji, že mi WMt zde pobytím ráčil pohowěti; buduť bohdá WMti potom lépe a snažnějie dwořiti. Datum Miliczin, f. VI. ipso die s. Francisci anno ae. LXVo.
Kněz Jan Caplicer, farář Miličínský. Urozenému pánu, panu Janowi z Rozmberka, pánu mému milostiwému.