Určitý hospodářský vzestup zaznamenáváme podle archeologických nálezů teprve od 10. století, v době vznikajícího přemyslovského státu, kdy se k nám dostávají výrobky byzantských dílen, především šperky, které byly záhy napodobovány domácími řemeslníky. Domácím výrobkem jsou tzv. esovité záušnice, jednoduché kroužky, bronzové i stříbrné, s esovitým zakončením, které se staly typickou ozdobou vlasů slovanských žen v této době. V 10. a v 11. století se k nám kromě toho dostávají i výrobky orientálních zlatníků. Také se západní Evropou měli naši předkové obchodní styky. Dovážely se k nám z franské říše zejména zbraně, které byly záhy napodobovány domácími kováři. O vyspělém vojensko-strategickém umění slovanského obyvatelstva podávají svědectví četná hradiště - pevnosti, vybudované obyčejně na ostrožnách se strategicky výhodnou polohou a sloužící jednak k obraně kraje a jako útočiště pro okolní obyvatelstvo v dobách válečných, jednak jako středisko obchodu. řemesel a administrativy. Z doby kmenového zřízení pocházejí hradiště v Děčíně, v Litoměřicích, u Zabrušan, ve Vlastislavi, u Postoloprt (Dragúš), Dřevíč na Lounsku a snad i v Žatci. V 10. století ztrácejí svůj původní význam a na jejich místě budují Přemyslovci střediska hradské správy, opory své feudální moci (Děčín, Litoměřice, Bílina a Žatec) nebo pevnosti na ochranu důležitých příchodů do země (Zabrušany, Chlumec). U ostatních hradišť v kraji není jejich slovanské osídlení jisté, neboť nebyla dosud prozkoumána.
Kromě toho byla v našem kraji objevena celá řada sídlišť a pohřebišť, která jsou výmluvnými svědky starobylého slovanského osídlení. Od 3.-12.stol. žili v severozápadočeském pohraničí pouze Slované. Teprve v době kolonizace, tedy ve 13. století, sem přicházejí cizí osadníci, zejména Němci.

zpět        vpřed